středa 3. října 2012

Malé zamyšlení nad Sókratem


Byl prý škaredý a všecky ve svém okolí sral. Nezůstal po něm žádný spis, žádná kniha (na rozdíl od našeho pana prezidenta), žádná jednoznačně prokazatelná myšlenka. Přesto se o něm často hovoří a připisují se mu různá moudra. Byl prý dobrej gymnasta, uměl slušně gramatiku a byl vzdělaný v hudbě. Táta sochař, máma porodní asistentka (dá-li se to tak říct z dnešního pohledu). Vzal si ženu Xantipu (nebo ona jeho?), jejíž jméno se stalo synonymem protivných manželek.
Přestože prokázal velkou statečnost v Peloponéských válkách, stejně se dostal do rozporu se “zákonem” Na soud se Sókrates nijak nepřipravoval (jak to můžeme vědět, že jo) a hájil se sám, nechtěl použít žádného “chytrého” advokáta. Soud dopadl blbě, byl odsouzenej k trestu smrti bolehlavem.
Sókrates je postava historicky podezřelá a mezi filozofy se často objevuje názor, že ani neexistoval, že si ho vymyslel Platón, aby jeho fiktivními ústy mohl šířit svoje vlastní moudra. Mezi šiřitele této myšlenky patřil i můj oblíbený Jan Patočka.  Jestli Sókrates byl, či nebyl, je mi celkem jedno, jeho myšlenky jsou mi milé. Například byl přesvědčen, že většina lidí, hlavně u moci, jsou blbci.
Jeden z jeho údajných výroků zní: "Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých a demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, a cizinci budou chtít práva občanů a demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie anebo oligarchie." Zní to moudře a pod tohle bych se, ač taky úplně blbej, kdykoliv podepsal, ale bohužel jsem tuhle úvahu našel i na stránkách jakejchsi komoušů, kteří se jí ohánějí. Patrně tím chtějí dát najevo, že všecko stojí za hovno proto, že nejsou u moci oni. Kdyby byli, všichni bychom mohli úpět štěstím. Konečně, jsme v tom dost kovaní a víme, co dokážou. Komouši.


K ilustraci byl použit pranepatrně poupravený obraz Jacquese-Louise Davida The death od Socrates z roku 1787. Původní obrázek zde:
http://www.metmuseum.org/Collections/search-the-collections/110000543


















p.s.
Promiň můj oblíbený, možná neexistující, Sókrate.