pátek 16. března 2012

Králíček a smrt

Když jsme byli malí, dostávali jsme od rodičů na prázdniny každý jednoho králíčka. Na konci, když jsme s nimi byli citově svázaní, se jeden po druhém smutně proměnili v jídlo na smetaně. První šel pod kudlu, jak už to tak v pohádkách chodí, ten nejtučnější. A tak jsme se celé prázdniny všichni tři snažili ty naše miláčky umořit hlady, jen aby ten náš nezahynul první. Kam dali rodiče rozum?