Kreténe!

Chodívám skoro každé ráno kolem jedné jednoduché, ale hustě nacpané křižovatky. Je to takové primitivní Téčko řízené semafory. Odbočení vpravo a vlevo odděluje trojúhelníkový ostrůvek. Doleva jedou všichni, doprava skoro nikdo. Přesto je doprava provoz značný. A víte proč? Je to křižovatka české vychcanosti. Ti bouráci vychcaní už pár stovek metrů před křižovatkou zajedou do pravého pruhu, odbočí vpravo, hned pak udělají přestupek a na kolejí to otočí zpět, takže stojí hned na začátku křižovatky až padne zelená, ušetří si dejme tomu 50 aut, což v celkovém čase při jízdě Prahou může být možná 2 minuty. Ale jejich arogance, sprostota, vychcanost tím je potvrzená jednoznačně narozdíl od časové úspory. Rád sleduji jejich výraz za volantem. Tváří se radostně a těžko skrývají pýchu sami nad sebou. Ale i mezi nimi jsou rozdíly. Někteří jedou až hodně dozadu, než to otočí, aby sami sobě i druhým dokázali, že jsou jen malé svině. Ti normální Čecháčkové to otáčí hned na kolejích a tváří se vesele nabobtnale. Ale zažil jsem i pár fakt ostrejch chlápků (zatím ještě nikdy ženská), kteří to ohnuli hned doleva, bez otáčení na kolejích. Jejich výraz není žádnej. Ti se už nechovají ani jako čeští vychcánci, to je jiná třída, možná ruská mafie. Ale mluví česky. Jako třeba dnes, kdy mě jeden takovej ve velikánským černým, širokým, lesklým, 4x4=16 autě málem přejel, když jsem šel na zelenou. Prudce zabrzdil motůrek mu otevřel okýnko a on zamečel: "Chceš přeject, čuráku, pičo?" Přestože jsem slušně vychovanej, tak jsem mu odpověděl, že ne. Blb s počínajícím podbradkem a zlatým řetízkem mou odpověď vyhodnotil: "Kreténe!" a tím to zhaslo. I má zelená.