Jednou jsme v Suchdole měli workshop, neboli pracovní dílnu, moc nám to nešlo, ale když se člověk objektivem zavrtal do těch nepovedenejch výtvorů, začal v nich objevovat nádherné historky. Otázka je, jestli to nevidí spíš ten objektiv. Fotograf je slepej, nedává pozor a pak vznikají takovéhle krásy. V. Boudník taky pobíhal jako rapl kolem prasklin ve stěnách a ani je nemusel dokreslovat. Tak tady s tím mým focením kousků něčeho, co představuje úplně něco jinýho je to vlastně hodně podobné. Někdy mám stejnou nemoc jako Boudník a nejde to zastavit. I vlak si kvůli tomu nechám někdy ujet.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat