Se zájmem sleduji kauzu Ivana Königsmarková a ublížení na zdraví. Celý případ se mi odvíjí před očima člověka částečně ovlivněného zcela konkrétním poznatkem. Dejme tomu přímo osobním, tak je velmi těžké zaujmout nestranné stanovisko. Pani K. totiž byla svědkem a výtečným pomocníkem při zrození Bobíka, mýho zatím nejmladšího vnoučka. Helča se totiž rozhodla, že ho jako třetí dítě neporodí v porodnici, ale v kuchyni doma. Rozhodnutí bylo pevné, jen o tom nesměla informovat maminku Olinku, protože ta by se zbláznila strachem.
Indiánky rodí na poli během pletí, Černošky v některých kmenech v Africe rodí v křoví, aby neobtěžovaly pány tvorstva. V socialistickým Československu se tatínci nesměli ke svému vlastnímu potomku přiblížit ani na dotek. Nemyslím tím při porodu, ale po něm. Třeba Honzíka mi Olina ukazovala přes sklo dveří s velikým nápisem fixkou "VSTUP ZAKÁZÁN!" I přes to sklo bylo vidět, jak má krásně šišatou hlavu a dnes pracuje v Google. Je také pravda, že v nemocnicích a v rukou lékařů se člověk cítil často méněcenný, protože nebyl lékaři parťákem, nešlo-li o známého. Je pravda, že se to všecko POMALIČKU mění k lepšímu. Vztah pacient lékař se postupně upravuje na vztah partnerský. Chce to čas. To všecko je mi jasné. Ale v této kauze s paní K. si myslím, že jde trošku o podpásovku ze strany některých lékařů z nemocnic. To, že se matka rozhodne rodit doma, je výhradně jen a jen její věc a její rozhodnutí. To, že paní K. někdy asistuje a pomáhá je správné. To, že se může něco přihodit je jasné. Může se to přihodit kdekoliv. Doma i v nemocnici. Když se to stane v nemocnici, je více možností to zachraňovat. Ale stále platí, že rozhodnutí rodit doma je matčino a ne porodní asistentky. To, že se něco přihodí je moc vyšší. Stává se to. Stále nemůžu najít tu vinu paní K.
Kdyby se rozhodla nebýt u porodu, tak je z obliga, nepomůže, nemá problém. Je to správné? Určitě ne. Kdyby v tom maminku nechala, nemůže jí nikdo naprosto nic vyčíst a je v pohodě. Kromě jejího svědomí.
Paní K. je průkopnice toho, aby se dalo rodit doma legálně a ne jaksi česky uprděně pololegálně, kdy si v tom pak soudci můžou najít, co uznají zrovna za vhodné.
Co když začne maminka rodit v sanitce. Taky tam není všecko vybavení jako v nemocnici. Jak se pak hledá viník? Jsou to třeba silničáři, že nebyly rovné silnice? Nebo jizdní řády, že musela sanitka čekat u závor? Nebo ta maminka, že nepoznala, prvorodička blbá, že to přichází a neodhadla své a sanitčí možnosti a neznala průjezdy rychlíků?
Nechci to zlehčovat. Kdo chce rodit doma, měl by mít klidné jednoznačně právní prostředí pro rozhodnutí. A pak by měl mít i možnost, aby mu někdo klidně a správně právně mohl asistovat.
Chápu, že někteří doktoři cítí, že by o některé porody mohli přijít a tím i o cenné body z VZP, tak štěkají, ale doufám, že jich není hodně.
Kdybych byl maminka, nevím, jestli bych měl odvahu porodit doma dobrovolně a s dlouhým předstihem v rozhodnutí. Moje holčička Helča ji měla a já jí i paní Königsmarkové fandím.
p.s. Proč je o hodně víc porodníků doktorů než porodnic doktorek? Je v tom nějaká hlubší logika?
